Přirozené chování koně

Přirozené chování koně je nutné přispůsobit a podřídit potřebám domácího chovu a požadavkům, které jsou na něj kladeny. Toho dosáhneme vytvořením atmosféry bezpečí a důvěry, založené na poznání potřeb koně v přírodě- jeho chování, jídelních nároků i potřeby pohybu. To vše má zásadní význam pro tělesnou i duševní pohodu koně.

Leknutí- Navzdory domestikací je kůň plaché zvíře. Když dosrane strach, může reagovat bouřlivě- kopáním nebo i útěkem. Snadno se poplaší, když se ozve hlasitá rána, když spatří něco neznámého nebo uslyší zvláštní zvuky. Vyleká ho také nezkušený jezdec, klouzající sedlo nebo přelétnuvší stín. Bývá pak zcela přirozené, že začne vyhazovat, bezúčelně pobíhat nebo se bude vzpínat. Mezi známky strachu patří také, že se kůň třese, koulí očima tak, že ukazuje bělmo, nebo se potí.

Hrabání kopyty a převalování- Koně se válejí buď pro potěšení, nebo aby se podrbali či odstranili z těla pot nebo vylínanou srst. Nejraději se válejí v bahně, písku, prachu nebo ve sněhu. Divoké převalování na zemi je obvykle známkou dobrého zdraví. U netpělivých nebo vzrušených koní můžeme pozorovat, že hrabou kopyty- například když jsou proti své vůli drženi nebo když se nemohou dočkat svého krmení. Kopyty však mohou koně také vyhrabávat minerální látky ze země nebo si kypřit půdu, na které se chtějí válet.

Kopání- Koně zpravidla kopou v sebeobraně, pokud je něco ohrozí ze zadu nebo vyděsí. Při boji koně většinou používají zadní kopyta, a jestliže mají dostatek prostoru, obracejí se k protivníkovi zadkem, aby ho mohli nakopnout. Někteří koně také mohou začít kopat při čičtění srsti na citlivých místech, zapínání podbřišníku nebo neočekávaném doteku.

Kousání- Kousání je přirozeným projevem divokých koní při potyčkách o postavení ve stádu, u domácích koní je ale povážlivou nectností. Někdy může být reakcí na špatné zacházení ze strany člověka nebo příznakem špatného fyzického stavu či bolesti.Kousání však může způsobit i příliš mnoho neuváženě podávaných pamlsků. Někdy může kůň kosat z čiré rozpustilosti, ale je třeba ho to odnaučit dříve, než se kousání stane projevem zlého úmyslu.

Nadšení- Koně podléhají vzrušení daleko snáze ve stádě než jednotlivě. Dalo by se říci, že nadšení je pro ně nakažlivé a vyvolává u nich chuť běhat, vyhazovat a kopat, vzpínat se a hrát si. Když jsou koně vzrušení mají vzpřímený krk, nastražené uši se jim neustále pohybují a nozdry jsou rozšířené, zatímco celé tělo se chvěje a působí mohutnějším dojmem. Koně pohazují hlavou, frkají a hrabou kopyty nebo divoce podupávají, popř.divoce pobíhají, zdvihají vysoko ocas a tělo se jim zalévá potem.