Podkovářství:
Podkovářství:
Aby se mohl kůň efektivně pracovně využít v tahu, pod sedlem nebo i jako soumar, měl by být pokován.
Podkovat se může za studena a tepla.
Charakteristika podkovy:
Podkova je speciálně upravený pás oceli, který se připevňuje na kopyto pomocí hřebíků – podkováků. Kopyto se opatřuje podkovou za účelem ochrany před pracovním opotřebením a z léčebných důvodů.
Popis podkovy:
Podkovu zle rozdělit na pět stejných částí. Přední, dvě postranní a dvě patkové. Přitom postranní a patkové části tvoří ramena podkovy.
Technické termíny:
horní plocha – přiléhá na spodní plochu kopyta,
dolní plocha – (půdní) stýká se se zemí,
tloušťka – vzdálenost mezi horní a spodní plochou,
šířka podkovy – je vodorovné spojení zevního a vnitřního okraje,
zadní okraj – je plocha konce ramen,
horní plocha podkovy – je hladká, v přední nebo postranních částech jsou z hran vykovány čapky, které udržují stabilitu podkovy oproti posunu při nepravidelných kopytech,
spodní plocha podkovy – je rýhovaná, ve středních částech je opatřena hlubší rýhou, ve které jsou proraženy otvory (3 – 5) pro podkováky. Rýha se zhotovuje asi v jedné třetině šířky podkovy tak, aby směřovala na bílou čáru kopyta.
Podkova: A - přední část, B - ramena podkovy; 1. přední část, 2. postranní část, 3. patkové části podkovy; a) horní plocha, b) zevní okraj, c) vnitřní okraj, d) zadní okraj, e) šikmá ploška, f) šířka podkovy, g) tloušťka podkovy, h) čapka
Podkova je v přední části nejširší, směrem dozadu se zužuje.
Hmotnost podkovy – je daná výběrem materiálu, velikostí kopyta, pracovním využitím koně. Pohybuje se v rozsahu od několika desítek gramů po jeden kilogram.
Velikost podkovy – je daná délkou obvodu kopyta. Podkovy jsou malé, střední a velké. Průmyslově vyráběné podkovy jsou označovány velikostními čísly.
Délka podkovy – je daná nejen velikostí kopyta a jeho zdravotním stavem, ale i pracovním využitím koně. Podkova má být tak dlouhá, aby horní plocha pokryla plně rozpěrkovou a patkovou část. Nejdelší podkova může sahat po kolmice spuštěné z horních patkových hran. Čím je vyšší pracovní rychlost koně, tím je podkova kratší.
Prohlídka koně:
Před vlastním podkováním je žádoucí koně prohlédnout v klidu a v pohybu při předvedení na tvrdší zemi. Koně posuzujeme ze všech stran.
Úprava kopyta a podkovy:
Po posouzení postojů se sejme z kopyta stará podkova, pokud byla, a kopytními nástroji se upraví kopyto. Kopytním nožem, štípacími kleštěmi, struhem, kopytní frézou nebo různými sekáči či jinými nástroji se odstraní přerostlá, odpadávající rohovina, celé chodidlo a střelka se upraví tak, aby kopyto bylo pokryto celistvou rohovinou ve vrstvě. Tloušťka chodidla se kontroluje tlakem palce. Kopytní rašplí dokončíme úpravu nosného okraje kopyta tak, aby kůň nastupoval celým nosným okrajem. Vybereme a připravíme vhodnou podkovu.
Pomocník přidrží přiloženou podkovu na kopytě za ramena a podkovář přibíjí podle běžných zásad a zvyklostí. Jako první se zarazí přední vnitřní a vnější podkovák, potom vnitřní a vnější hlavní podkovák (tj. poslední), dále se zarazí zbylé podkováky. Každý podkovák se ihned po zaražen zahne. Částečně se dotáhnou, přečnívající části podkováků se odštípnou, podkováky se na rašpli nebo kleštích dotáhnou a zanýtují. Závěrem se dokončí povrchová úprava kopyta
Podkování má být zakončeno prohlídkou kvality podkování na koni v klidu a pohybu.
Obnova podkování:
Podkova zabraňuje pravidelnému opotřebení rohoviny, a proto je nutné podkování pravidelně obnovovat. Prodlužováním kopyta při pravidelném růstu se mění funkce jeho kloubů a vazů, podkova se stává kratší a vyšší.
Vliv růstu rohoviny na fukci podkovy. Ta se stává krátkou.
Obnova podkování je závislá na věku koně, nepravidelnostech a nemocech kopyt, na pracovním využití koně, ročním období, … Opakuje se po 6 – 8 týdnech.
Nepříznivý dopad na kopyto:
Následky nesprávného a vadného podkování:
nesprávná úprava kopyta,
nedostatečná nebo přílišná úprava rohoviny ve všech částech kopyta,
nesprávná úprava nepravidelného nebo nemocného kopyta,
nesprávná podkova,
přílišné nebo slabé přitažení podkováků
