POBÍDKY

Pobídky

V jezdectví se používá jakési znakové řeči. Jezdec sděluje koni svá přání prostřednictvím pobídek.

Rozlišujeme:

Pobídky otěží – přitahování a povolování otěží, doplněk pobídek vahou při zahýbání.

Pobídky sedem – pobídka pomocí pánve, aby se kůň vydal dopředu (pohyb pánve je zhruba stejný, jako když chceme rozhýbat houpací křeslo, aniž bychom se však odráželi nohama).

Patří k pobídkám uvádějící koně do pohybu:

Pobídky holeněmi – dávají se na podbřišníku nebo za ním. V prvním případě se holeň zatlačí v místech, kde leží normálně, v druhém o šířku dlaně dále dozadu. Například při pobídce ke cvalu je vnitřní holeň přiložená na podbřišníku, vnější za podbřišníkem.

Pobídky vahou – řízení koně přenesením váhy doprava nebo doleva. Všechny pomůcky působí jen ve vzájemné kombinaci. Tak například zahnutí je výsledkem kombinace pobídek otěží, vahou a holení.

U flegmatických koní nebo při obtížných drezurních prvcích může jezdec využít na podporu uvedených pobídek také bičík a ostruhy. Zvláště ostruhy nejsou určeny k trestání koně, ale výhradně k tomu, aby zdůraznily pobídku. Ani bičík není nástroj, kterým by se kůň trestal. Při lonžování nebo při jízdě v sedle slouží jako ,,prodloužená ruka “ jezdce.