nákup koně
Výběr koně pro vytrvalost
18.10.2005
Někdy je možné setkat se s názorem, že pokud kůň není vhodný pro skoky či pro drezuru, může chodit vytrvalostní soutěže. Je sice pravda, že každý zdravý kůň je schopen po správné přípravě úspěšně překonat soutěže L-S obtížnosti, ale trénink vhodných plemen je mnohem snadnější. Některá jsou jakoby přímo předurčena pro vytrvalost, např. koně arabští a jejich kříženci, ale i u ostatních plemen je možné setkat se s jedinci, kterým vyhovuje práce na delších tratích. Pokud zatím nechcete startovat v těžkých soutěžích, nezáleží ani tak na plemeni, jako na vlastnostech vašeho koně.
Stavba těla - vlastnosti
Optimální KVH 145 –160 cm, hluboký hrudník, pevná záda, kratší silnější holeň, středně dlouhá spěnka, dobrá velká kopyta, korektní postoj, ploché dlouhé chody, 100% zdraví je samozřejmým předpokladem, i když i zde mohou být určité výjimky.
Pokud váš kůň nesplňuje optimálně všechny tyto požadavky, nezoufejte, i tak může být velmi úspěšný, jestli je to psychicky vyrovnaný kůň, který dobře žere a pije za každých okolností, se kterým si rozumíte a má radost z pohybu v přírodě. Důležité je, aby nebyl flegmatický a nemuseli jste ho nutit do každého kroku, ani příliš temperamentní a špatně ovladatelný, který sebe i vás vyčerpá svou neposlušností. Musí být schopen jet bez problémů ve skupině neznámých koní. Je třeba, aby byl odvážný a ochotně překonával různé přírodní překážky a nástrahy neznámého terénu. Měl by být vyrovnaný a svého jezdce musí respektovat a důvěřovat mu.
Je-li váš kůň pravý opak, neznamená to, že by nemohl být úspěšný, pouze k dosažení dobrých výsledků budete muset vynaložit mnohem více práce než s vhodnějším zvířetem. Zásadní nedostatky se později projeví jako limitující faktor, který nedovoluje již dále zvyšovat nároky a výkonnost.
Ideálně by to měl být kůň s ploššími prostornými chody, štíhlé svaly lépe odvádějí teplo vznikající při zátěži, stejně jako jemná kůže s dobrým prokrvením.
Pro ty, kteří zatím nemají vlastního koně a teprve uvažují o jeho zakoupení, je možné shrnout požadavky na vhodného koně pro vytrvalost.
Plemeno
Stavbou svalových vláken jsou předurčeni pro vytrvalost koně arabští, ať už plnokrevní, shagya-arabové nebo jejich kříženci, vhodný je i achaltekinec, kabardinec, klusák či appaloosa. V podstatě každé plemeno, u kterého byla v chovu uplatněna selekce na konstituční tvrdost, skromnost a spolehlivost. Například i hucul, fjord a hafling nachází uplatnění v tomto sportu. Obecně ale ne každý jedinec vhodného plemene je zaručeně ideální a naopak - některý jedinec plemene méně dispozičně vybaveného může dosáhnout dobrých, ba vynikajících výsledků.
Pohlaví
Hřebci jsou všeobecně méně používáni. Jsou hůře ovladatelní, lehko vzrušeně reagují během veterinární kontroly na malé podněty změnou tepové frekvence. Jsou však houževnatější a dobře zdolávají dlouhé kilometry.
Klisny jsou sice fyzicky slabší, ale klidnější a vytrvalejší.. Některé však bývají v době říje hůře jezditelné.
Valach se jeví jako ideální, ale po skončení sportovní kariéry nemá uplatnění v chovu. Někdy může být až flegmatický, což je nežádoucí.
Věk
Nejvhodnější je koupit koně dobře odchovaného ve věku 4-8 let. Má sice vyšší cenu než odstávče nebo roček, ale vlastní náklady na kvalitní odchov jsou mnohdy vyšší, než pořizovací cena staršího koně. Také je třeba posoudit i to, zda máme dostatek času, trpělivosti a zodpovědnosti, abychom mladého jedince nepřetížili předčasnou prací. Je nutné uvědomit si, zda jsme ochotni vyčkat dlouhou dobu od koupě k prvnímu startu na závodech, protože není vhodné začínat se specializovaným tréninkem dříve než v pěti letech. (Teprve když je kůň dospělý a má za sebou základní výcvik. )
U staršího koně se případné zdravotní problémy měly již čas projevit a pravděpodobnost nevhodného nákupu je snížena. Je však vhodné nechat si vybraného koně v každém případě prohlédnout veterinářem, nejlépe někým, kdo má zkušenosti s posuzováním v distančních soutěžích. Peníze za důkladné vyšetření jsou však vyhozené, pokud se jeho radami nehodláte řídit. Je dobré vědět, zda námi vybraný jedinec je schopen pracovat dlouhé hodiny při velké zátěži. Náročné distanční dostihy můžeme úspěšně provozovat s jedním koněm mnoho let- nebo také jen jednou a svého koně nadlouho, nebo dokonce navždy ze závodů vyřadit! Vše záleží na dispozicích každého jednotlivce a těm je třeba podřídit trénink. Je nutné postupovat individuálně.
Trénink
První zásadou je postupovat podle toho, co má již kůň za sebou. Jinak musíme pracovat s remontou a jinak se zkušeným zvířetem. Je třeba, abychom získali koně ovladatelného a poslušného, zvyklého na dlouhý pobyt v terénu.
Mladý kůň musí nejprve absolvovat základní výcvik stejný jako pro ostatní disciplíny. Hlavní zásadou je nic neuspěchat. Je možné již od začátku přípravy prokládat denní práci občasnými delšími krokovými vycházkami, jejichž trvání postupně prodlužujeme. Adaptace na zátěž je věc dlouhodobá, zvláště u kostí, kloubů.a šlach. Na delší dostihy je potřeba několikaletá příprava. Srdce, plíce a svaly, to je otázka daleko kratšího období, do dobré formy je lze dostat během několika měsíců. Takže trénovat se musí postupně, přiměřeně, pravidelně a dlouhodobě. Jak na to, o tom zase příště.
Kupujeme koníka jako dárek
18.10.2005
Asi každý, kdo touží mít vlastního koně, sní o tom, že ho najde pod vánočním stromečkem. Také narozeniny bývají důvodem k očekávání, ale většinou to končí jen zklamáním.Vím to, také jsem o tom snila.
Pokud však patříte k těm šťastnějším a myslíte si, že vaši blízcí přemýšlí o takovémto dárku, otevřete časopis a podstrčte jim tento článek, pokusím se jim poradit, aby se z koupě a splnění snu nestala noční můra a rozčarování.
Já sama jsem nikdy koně nedostala, musela jsem si na každého ušetřit a koupit si ho. V mém okolí ale obdarovaní jsou, a tak mohu porovnávat úspěšnost. Bohužel ve většině případů postupovali dárci špatně, vybírali podle sebe nebo jen podle útržků z vyprávění obdarovaného. Lidé, kteří koním nerozumí, kupují většinou podle barvy a podle toho, jak je dané plemeno známé. Koupě není většinou otázkou peněz, problém nastává, rozjede-li se nadšený dárce kupovat koně sám a natrefí na handlíře. Myslím, že nemusím opakovat všechna úskalí, která na něho čekají, povídali jsme si o nich celý rok. Další problém nastává tehdy, když vaším snem je třeba arabský kůň, ale váš blízký ho považuje za moc malého za tolik peněz a koupí vám norika. Zpočátku budete mít radost, ale co potom?! Chcete živého pružného koníka a ve stáji vám stojí „hora masa“. Nemůžete si ale stěžovat, stále jste si přáli koně a tak jste ho dostali a „darovanému koni na zuby nehleď“!
Takže je trochu na vás, abyste mluvili přesně o koni, jakého chcete- jakou má mít povahu, postavu, věk, plemeno, pohlaví a třeba i barvu. Upřesněte také, z čeho lze třeba couvnout, ale dárce by měl vědět, co má koupit. Když totiž koupí špatně, je to pro něho také nepříjemné. Ale z čeho měl vycházet, když vaše povzdechy zněly: „Chci koníčka, jedno jakého, třeba i starého nebo nemocného…“ Uznejte, že trefit se v takovém případě je umění!
Tak tedy dárci, dávejte pozor!
Pokud se rozhodnete darovat člověku, kterého máte rádi, právě koně, přesvědčte se zda:
- koně skutečně miluje bytostně a není to jen chvilkové opojení, protože kůň je živý tvor a odložit do šuplíku prostě nejde.
- je schopen se o koně starat, ať už doma nebo v nájemní stáji, kterou byste měli mít také vytypovanou a počítat i s placením ustájení, protože obdarovaný nemusí mít takové příjmy, aby ustájení mohl platit. Opět myslete především na osud koně, který za nic nemůže.
- je jeho přání reálné. Příklad? Dvanáctileté děvče nemůžete obdarovat hřebcem, ale je třeba volit valacha nebo klisnu.
- se nerozcházíte v názorech, protože vám se moc líbí lipicán a jako dítě jste si ho přál, ale druhému člověku nemusí sedět jak povahou, tak stavbou těla a třeba i barvou.
- je fyzicky i psychicky dostatečně zdatný pro chov takto velkého zvířete.
Pokud splňuje všechny předpoklady a vy jste se právě ujistili, že vaše rozhodnutí je pevné a neměnné, dobrá, ale teď si udělejte pořádek sami v sobě a přesvědčte se zda-li:
- chcete splnit sen onomu člověku nebo vlastně sobě a jeho přání je jen zástěrka?
- jste schopni pomoci, pokud nastane nějaký problém a to jakýkoli?
- umíte naslouchat a skutečně chcete vyhovět přání nebo spíše máte svou hlavu a prostě „bílí koně jsou hezčí než černí“. Je váš názor důležitější než názor toho druhého?
- umíte rozpoznat rozmar od toužebného přání?
- pokud jde o dítě, dokážete koně obstarat, když bude třeba na škole v přírodě nebo na táboře? Pomůžete se sušením sena?
- jste schopni jen koupit koně a pak „se starej“ nebo si uvědomujete, že koupí koně výdaje teprve začínají, ne končí. Máte dost financí?
- jste schopni koupit koně a nenechat se napálit? Rozumíte koním a lidem, kteří je prodávají?
Smekám před člověkem, který chce blízké osobě koupit koně a udělat jí tak šťastnou. Důležité je uvědomit si ale všechny možné důsledky a zabránit při případném rozporu neblahý dopad na koníka.
Naslouchejte a pozorně vnímejte vlastnosti vaší blízké (tedy budoucí obdarované) osoby. Najděte nestranného koňaře a nechte ho posoudit, zda je váš úmysl správný či nikoliv. Pokud si nejste jisti, zda by vámi vybraný koník, byť se vám moc líbí, vyhovoval na 100% i druhé straně, vložte třeba do obálky obrázek koně a předejte toto jen jako symbolický dar a oznamte slavnostně úmysl koupit koně a to jen společně. Úspěch je zaručený, slzičky štěstí vytrysknou stejně a vy se vyhnete případnému nepříjemnému pocitu za špatně vybraného dárku.
Celý rok pro začínající koňaře píšu tento seriál o koupi prvního koníka a stále je o čem. Nechcete-li udělat chybu a je pro vás skutečně důležité udělat tu správnou radost, pročtěte si stará čísla časopisu „Já mám koně…“, myslím, že rad, jak se vyhnout rozčarování, je tam opravdu mnoho.
Přeji šťastnou ruku a hodně slziček štěstí - a to na obou stranách. Koníkům pak toho správného majitele.
Kupujeme koníka na míru
18.10.2005
Začnu trochu netradičně. Určitě jste si všimli, a je to i vědecky potvrzeno, že každý pes je věrným obrazem svého pána. Tlustá panička sotva popadající dech drží na vodítku znuděného přetloustlého „pokojáka“, sportovně založený mladík vyklusává spolu s atletickým setrem, do hola vystříhaný přestárlý puberťák v kožené bundě s řetězy a mnohakusovým piersingem hýčká svého pitbula s ostnatým obojkem. A tak by se dalo povídat a hodnotit … Stačí se rozhlédnout kolem sebe.
Setkávám se ale s názorem, že u koní je to jinak. A tak většina začátečníků má svůj idol v pravém opaku sebe. Takže energický mladík vidí jako ideál majestátního mírného chladnokrevníka, křehounká slečna sní o bujném andaluském hřebci, blondýny, byť obarvené na zrzavo, nesnáší isabely. Je to zvláštní, ale takto koupený kůň většinou nevyhovuje a nákup druhého koně je už nutně řízen jako u psa. Jenže co ten první?!
Asi Vám to připadá nepodstatné, ale věřte, že souhra s koněm je velice důležitá i v tomto ohledu. Kůň je dlouhověké zvíře a při koupi bychom neměli počítat s tím, že ho můžeme přeci za pár měsíců prodat a koupit jiného. Chceme přeci kamaráda a proto je velmi důležité zamýšlet se nad všemi aspekty.
Energický člověk se po čase prostě těžko shodne s těžkopádným chlaďasem. Vyhovují mu totiž spíše energické vyjížďky. Najde se v partnerství s koněm, který pod ním jen hraje a prudké nacválání „na myšlenku“ doplňuje jeho psychiku a kontakt se stejně naladěným zvířetem ho naplní tím správným pocitem.
Jízda na koni, kterému několik okamžiků trvá, než své mohutné chladnokrevné tělo rozpohybuje a po několika desítkách metrů už zpomaluje, tuto harmonii nenastolí. Dopadá to tak, že kůň je buď odložen a kupuje se plnokrevník nebo se jezdec za každou cenu snaží koně předělat k obrazu svému a z majestátního chladnokrevníka se stává neurotická hromádka neštěstí.
Druhý extrém je, když si životem unavená mamina, hodná a mírná, splní svůj dávný sen z puberty a koupí si nádherného, ale bujného fríského hřebce. Chvilkové naplnění skvělým pocitem zadostiučinění a nárůst sebedůvěry náhle padá, protože z vyjížděk se stává noční můra. Jezdkyně si začíná uvědomovat, že vlastně chtěla koníka na odreagování od věčného napětí doma, touží po pohodových a romantických vyjížďkách po lese s kamarádkami. Chce se zavřenýma očima snít o tom, že je Popelka. Jenomže realita je taková, že s jejím hřebcem na vyjížďku nikdo nechce jet a už jen pomyšlení na návštěvu stáje vyvolává nepříjemné mrazení okolo žaludku. Končívá to krachem. Kůň je na prodej i pod cenou, jen ať už je pryč. Nadlouho zrazená jezdkyně se vrací ke svým povinnostem a snům, které ji přivádějí k dalším komplexům méněcennosti. Přitom stačilo uvědomit si vlastní potřebu seberealizace a zaměřit se třeba na pohodovou klisnu haflinga, kterou ocení i děti. Pohoda a uvolnění v její přítomnosti rozsvítí nudný, jednotvárný život. A sebedůvěra? Ta samozřejmě pomalu narůstá a komplexy se vytrácejí. To je splněný sen!
Takže jak na to?!
Je dobré si v klidu sednout nebo lehnout a zamyslet se nad tím, co vlastně chci. Dokázat kamarádkám, že já zvládnu jakéhokoliv hřebce nebo chci kamaráda bez ohledu na lidi kolem? Toužím po koni, kterému chci ukazovat, že já jsem nad ním, nebo chci koníka, který radostně řehtá, když ráno otvírám stáj? Spokojím se se sportovním vysloužilcem, který potřebuje spíše klid, přestože mým snem je několikadenní putování přírodou a spaní pod širákem?
Je nutné udělat si pořádek sám v sobě, správně odhadnout své možnosti, nepřeceňovat se, ale ani nepodceňovat.
Jaké tedy plemeno?
Začátečník, který má mizivé zkušenosti, by se měl skutečně zaměřit na určité plemeno, které je u nás tradičně chované a je tedy mnoho dostupných informací o jeho charakterových vlastnostech. Plnokrevní koně jsou energie sama, haflingové bývají pohodoví a přátelští, huculové a poníci nenároční, ale svérázní a mají „svou hlavu“. Český teplokrevník se definovat nedá, nekontrolované křížení ho zbavilo identity, takže povaha je většinou daná jeho předky.
Zkušení koňaři kupují koně tzv.podle oka. Oko je okno do duše, jak říká klasik a u koní to platí dvojnásob. Určitě jste slyšeli někoho říkat: „Ten kůň má v oku jiskru“, nebo „Ten kouká jako bulík“. Je to tak, oko věrně vypovídá o koni. O jeho povaze, zdravotním stavu i momentální náladě. Až se v koňařině zabydlíte, uvidíte, že si osvojíte i poznávání podle oka. Nebude potom nutné rozlišovat koně podle plemen, ale zjistíte, že existují i mírní plnokrevníci, kteří spolehlivě vozí děti, temperamentní haflingové, kteří nezapřou arabské předky nebo třeba přehnaně hodní poníci, na kterých se nechá „dříví štípat“. Ale to si necháme v záloze, na to je času dost.
Co říci závěrem?
Pokud si člověk pořídí koníka tzv. na tělo, vyhne se častým problémům. Trápí mě pohled na zkažené koně, které někdo předělával k obrazu svému a zničil tak jejich duši. Kdyby si každý pořídil koně, který odpovídá jeho povaze, a navodil tak přirozenou harmonii, nebyli by potřeba všichni ti Parelisté a Robertsové, kteří se snaží nalézt návod, jak pomoci koním bitým za to, že neodpovídají psychickému rozpoložení svých majitelů.
Nechci nutit mírným lidem haflingy a energickým jen plnokrevníky, chci jen prosadit vítězství zdravého rozumu nad egocentrismem.
